PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Česká odpověď na americkou metalcoreovou vlnu nese název ACTION, což už mnozí zainteresovaní jistě velmi dobře vědí. Mé první setkání s touto kapelou proběhlo formou recenze jejich splitka s německými CROWLEYS PASSION, které na mě zapůsobilo příjemným dojmem, a jestliže jsem zhruba před rokem hovořil něco o naději, tak nyní, těsně po vydání regulérního albového debutu ACTION, můžu spokojeně prohlásit, že jsem se nemýlil.
Krátké klavírní intro otevírá bránu do světa, kde vládnou pouze těžké kytary a nespoutaná hudební agresivita. Už úvodní tóny skladby „The End“ jasně dokazují, že oproti více než rok staré nahrávce udělala kapela opět obrovský krok směrem vpřed. A to jak po stránce aranžérské, tak i po stránce zvukové . Z hostivařského studia vycházejí většinou zvukově kvalitně ošetřené nahrávky, ale produkce „Weeping Of Angels“ mi i na poměry tohoto zavedeného studia přijde jako nadstandardní. Nahrávka disponuje velice brutálním zvukem kytar, které melou vše, co jim stojí v cestě. Víceméně klasické a nikterak objevné riffy však v takovémto provedení dokáží někdy divy a jak se říká - účel světí prostředky. Nemá cenu kapele vyčítat, že v podstatě kopíruje své převážně americké vzory, když je dokáže kopírovat takovýmto výborným způsobem.
Svižně plynoucímu albu kromě podařeného zvuku vévodí i Milhauzovy bicí, které mu dodávají ještě větší drive. Dá se říct, že bicí jsou asi tou nejsilnější zbraní současných ACTION a dodávají jejich tvorbě tu správnou šťávu a konzistenci. V kombinaci se zničujícími kytarami je pak účinek stoprocentní. Žádné zbytečné a přehnané muzicírování ani snaha ohromovat novátorstvím. Nic z toho, nýbrž pouze sázka na co nejvěrnější podání své vize hudební brutality v kombinaci s tak nezbytnými prvky, jako jsou odpovídající intrumentální schopnosti, zápal pro věc a pochopitelně i špičková produkce. To myslím rozhodně není málo! Texty linoucí se z Martinova hrdla, jenž mi svou barvou hlasu místy připomene Johna Tardyho, se pak nesou na vlně typických témat pro silácké metalcoreové kapely.
Tohle se opravdu povedlo a když si odmyslíme neoriginalitu, tak tady máme pěkně našlápnutou a zatraceně tvrdou nahrávku. ACTION tímto ze sebe definitivně strhávají nálepku nadějné kapely a postupují o stupínek výš, do míst, které okupují zkušení mazáci.
Špička domácí metalcoreové scény!
8 / 10
1. Hell On Earth (intro)
2. The End
3. Dead To Me
4. Believe In This
5. Angel Face
6. Tears Of The Sun (intro)
7. Last Day Ever
8. Weeping Of Angels
9. Another Life Taken
10. Kingdom Of Hatred
11. ...From Ashes... (outro)
Silence Is The Enemy (2010)
Weeping Of Angels (2005)
Assassins of Oblivion (split s CROWLEYS PASSION) (2004)
Can Evil Be Beautiful (2002)
tphc (demo) (2000)
I já kvituji existenci podobné skupiny na české scéně s povděkem. Thrash metal-core, za který by se nemusela stydět ani leckterá zaoceánská grupa se sugestivním zvukem a kvalitním vokálem dává vzpomenout na modernější verzi newyorských nestorů thrash-coru PRO-PAIN. Se slovy jako „trend“ či „moderní vlna“ bych v případě ACTION příliš nešermoval, nalézám u nich mnoho z tradičních corových hodnot. Kvalitní, řemeslně odvedená práce s vývozním zvukem, bohužel nenacházím žádnou přidanou hodnotu, která by z „Weeping Of Angels“ udělala zajímavou věc i ze světového měřítka.
Ano, i já musím konstatovat, že ACTION jsou na české poměry až překvapivě zajímaví a moderní, přímo vystupují z šedivé masy běžného průměru a derou se vzhůru opíraje se sice o poněkud trendovou formu současného metalcoru, avšak zvládanou se značnou bravurností a podpořenou opravdu nadstandardní produkcí. Skupině se navíc nedá upřít, že se jim daří držet krok se světovou vlnou. Takže v jejich případě to není žádné chození s křížkem po funuse, jak to je v našich končinách bohužel běžné. Ještě tomu k dokonalosti něco chybí, snad vokální dotaženost, nějaký ten vybočující a obohacující motiv, aby to nebylo až tak tradiční, to všechno však doufám ještě přijde, protože potenciál je tu cítit veliký.
Brutálne znejúci materiál, no chýba mu pridaná hodnota - niečo, čo by ho vyčlenilo zo zástupu podobne znejúcich materiálov... Ale počúva sa to vážne dobre...
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.